Pomoc, ve většině případů, nelegálním imigrantům není nic jiného než business, protože na konci této azylové mašinérie se skrývá skutečný koloběh peněz (daňových poplatníků). Tyto peníze skončí nakonec v kapsách těch, kteří se zabývají tzv. pomocí migrantům.

Nejde pouze o různé neziskové organizace, které dávají postel a jídlo imigrantům, ale také o kategorii právníků. Mnozí advokáti se ve skutečnosti zabývají u místních soudů odvoláními žadatelů o azyl proti rozhodnutí Územní komise, v případě neudělení postavení uprchlíka. Ten kdo ve skutečnosti platí právní náklady migrantům – kteří tvrdí, že jsou nemajetní – jsou italští občané prostřednictvím bezplatné právní pomoci na státní náklady. Mluvíme o 600 milionech eur ročně. To je velká částka, obrovská.

Ale nejnovější skandál se týká vedení advokátů zapsaných v seznamu Advokátní komory. Děje se to, že imigranti, kteří se musí dostavit k odvolání, často končí ve stejných advokátních kancelářích. Některé zastupují jen 4-5 lidí za měsíc, jiní vyřizují dokonce až 60-100 odvolání. To znamená, že tito právníci (kteří prý často využívají stážisty placených jen něco málo přes 500 euro) na tom vydělávají něco jako 100 tisíc eur měsíčně. Mana nebeská, že ano? To platí pouze pro první stupeň, kdy každý migrant stojí daňové poplatníky něco jako 1000 euro. Pak je tu odvolání – opravný prostředek (dalších 1200 euro) a Nejvyšší soud (3000 eur). Samozřejmě neexistuje žádný zákon, který ukládá maximílní počet odvolání řízené jediným advokátem nebo advokátní kanceláří. A tak někteří z nich si pěkně „tloustnou“ – na úkor všech.

Zdroj: ilgiornale.it, svobodnenoviny.eu