Jak nyní vypadá situace ve Francii před prezidentskými volbami a jak hodnotíte šance jednotlivých kanditátů?
Z prezidentských kandidátů se zdá mít největší naději být zvolen François Fillon. Fillon je praktikující katolík. Je ženatý od roku 1980 a otec pěti dětí. Španělský deník El Pais píše, že Fillon je tradiční katolík, který má vést laickou Francii. Švýcarský Le Tribunal de Genève ho líčí jako žhavého obhájce rodinných hodnot.
Letos mu vyšla kniha Vaincre le totalitarisme islamique (Porazit islamský totalitarismus). Kniha začíná větou: „La France que nous aimons est, aujourd’hui, menacée“ (Francie, kterou milujeme, je dnes ohrožená). Fillon v knize říká, že aniž jsme to chtěli, vstoupili jsme do války, která bude trvat dlouho a způsobí statisíce obětí ve světě, vyžene miliony uprchlíků na cesty vyhnanství, ohrozí křehké demokracie a posílí diktatury.
Pořád platí, že má vaši podporu Marine Le Penová?
Plánuji volit v květnu v prvním kole Fillona, abych zabránil levicovému kandidátovi dostat se do druhého kola. Jestliže ve druhém kole bude Fillon proti Le Penové, ve druhém kole budu volit Le Penovou. Co bych si přál ze všeho nejvíce, je, aby se vytvořila koalice pravice s takzvanou krajní pravicí.
Jak nyní ve Francii média informují o problematice islamizace a imigrace? Jsou pořád politicky korektní, nebo se pohled mění?
Média trochu začínají měnit svůj postoj. Levice je ve Francii opravdu velmi diskreditovaná. V televizi novináři už nepoužívají tolik levicový jazyk. Například při úmrtí Fidela Castra se o něm mluvilo jako o diktátorovi a tyranovi. Ale třeba známý levicový večerník Le Monde se mi zdá pořád stejný.
A je ve Francii vůbec svoboda slova? Nebo hrozí, že člověku za kritiku islámu hrozí pokuta či vězení?
Spisovatel a novinář Eric Zemmour, kterému nedávno odvolační soud potvrdil předchozí odsouzení k pokutě 8 000 eur za „vyvolávání nenávisti vůči muslimům“, řekl nedávno v televizi, že Francie je dnes nejvíce svobodu usmrcující demokracií světa. Řekl též, že Marine Le Penová se mýlí, když říká, že islám je slučitelný s demokracií.
Ve Fracii uveřejňuji na serveru Riposte laïque. Jeho ředitel Pierre Cassen byl odsouzen v březnu 2012 k pokutě 4 000 eur plus uhrazení výdajů žalobcům. Po odvolání se částka vyšplhala na 30 000 eur.
Christine Tasinová, profesorka klasických jazyků v předčasném důchodu, spoluzakladatelka našeho serveru, byla v létě 2014 odsouzena na tři měsíce vězení podmínečně a 3 000 eur pokuty. Náš spolupracovník Pascal Hilout byl odsouzen k 1 500 eurům pokuty.
Naštěstí francouzští odpůrci islamizace jsou finančně podporováni americkou organizací Legal Project, založenou hnutím Middle East Forum, které vede néokonservateur Daniel Pipes.
Od roku 2012, je server Riposte laïque publikován ve Švýcarsku. Přesto je nyní soudně stíhán ve Francii, stále pro „podněcování k rasové nenávisti“.
V únoru 2016 pařížský soud odsoudil švýcarského předsedu Alaina Jean-Maireta k pokutě 5 000 eur a k zaplacení 3 000 eur odškodnění francouzské Lize proti rasismu. Švýcarský poslanec a advokát Jean-Luc Addor to označil jako hrubé porušení švýcarské národní suverenity.
Ale svoboda slova je dnes ve Francii ohrožená ještě daleko vážněji. V dopise prezidentu republiky, uveřejněném 28. listopadu 2016, Mgr. Georges Pontier, předseda Konference francouzských biskupů, žádá, aby ve jménu svobody slova byl stažen návrh zákona, odsuzující elektronické servery informující ženy o rizikách při umělém přerušení těhotenství. Podle tohoto vládního návrhu zákona, který má být nyní diskutován v Národním shromáždění, trest dvou let vězení a 30 000 eur pokuty má stihnout ty, kteří budou informovat o možných zdravotních následcích potratů. „Tento návrh zákona zpochybňuje naše svobody,“ říká Mgr. Georges Pontier. Associace „Pro život“ shromáždila už 40 000 podpisů proti tomuto návrhu zákona.
Můžete říci, jak jste vnímal protesty policistů ve Francii a o co tam podle vašeho pohledu šlo?
Události začaly, pokud vím, 8. října letošního roku. Dva policisté byli vážně popáleni Molotovovým koktejlem v obci Viry-Châtillon (Essone). Krátce nato v obci Mantes-la-Jolie (Yvelines) policisté neopětovali střelbu násilníků a byli zato pochválení. „Pro naše nadřízené lepší je mrtvý policista nežli zraněný zločinec,“ komentovali to policisté. Pak, 18. a 19. října se konaly velké manifestace policistů na Elysejských polích v Paříži, v Marseille, v Nice a v Evry. Policisté žádají přísnější tresty za útoky, které jsou na nich páchány. Konstatují, že soudy jsou zcela lhostejné vůči jejich osudům.
A jak nyní vypadá bezpečnostní situace v zemi? Benjamin Kuras upozorňuje, že velmi často jsou imigranty napadáni právě i samotní policisté, a varoval, že Francie je na pokraji občanské války. Uvedl, že každý měsíc je zraněno přes 500 policistů. Za loňský rok se sečetlo 6 850 útoků na policisty a četníky, z nich 5 730 utrpělo zranění. Letos bylo zraněno 3 270 jen za první čtyři měsíce…
Podle studie, uveřejněné letos v říjnu organizací Observatoire national de la délinquance et des réponses pénales (Národní observatoř trestné činnosti a jejích trestů), v roce 2015 bylo zraněno 12 388 policistů. Šest policistů zahynulo při výkonu svých funkcí. Během šesti prvních měsíců roku 2016 bylo zraněno 6 753 policistů (3 267 během mise, 3 486 během běžné služby, například při výcviku). Tři byli zabiti ozbrojeným útokem.
V dubnu 2015 ministr vnitra prohlásil před senátem, že každým rokem více než 10 000 policistů a četníků je zraněno při výkonu svých funkcí a několik je zabito.
Benjamin Kuras též citoval spisovatele Philippa de Villierse, který upozornil na existenci tajných a protizákonných dohod státu předávat části francouzského území bez odporu nadvládě šariátských zákonů. Profesor islamologie na lyonské univerzitě Fabrice Balanche přiznal existenci mnoha „území, kam se policie neodváží vstoupit, kde autorita státu je zcela nepřítomná a kde se vytvořily islámské ministáty“… Jaké o tom máte poznatky vy?
Vskutku, Europe 1, jeden z hlavních francouzských televizních kanálů, uveřejnil 17. října letošního roku rozhovor s Philippem de Villiersem, předsedou Hnutí za Francii, bývalým poslancem Evropského parlamentu a kandidátem na prezidenta republiky.
De Villiers se domnívá, že zodpovědní politici by mohli být donuceni, aby zastavili islámskou hrozbu nad národním územím, přijmout rozdělení Francie s jistými muslimy. Říká: „Podle zpravodajských služeb politická třída, v každém případě její část, se připravuje podepsat, až přijde k tomu den, nový Nantský edikt, v následku kterého určité části Francie budou podřízeny islámskému zákonu šaría.“ A De Villiers zmiňuje, že sám prezident Francouzské republiky údajně řekl: „Jak bychom se mohli vyhnout rozdělení země, když to se v každém případě už děje.“
Připomeňme jen, že Nantský edikt dočasně ukončil boje mezi katolíky a protestanty ve Francii v 16. století. Ale třeba čtenáři Tří mušketýrů si vzpomenou, že protestantské přístavní město La Rochelle se díky tomuto ediktu de facto stalo anglickou základnou ve Francii.
Co se týče profesora Fabrice Balanche, tak se mi především líbí jeho myšlenka rozdělení Sýrie v příštím roce. Bašár Asad si udrží moc jenom v části země – pod ochranou Ruska a ĺránu. Doufejme, že nová americká administrativa pomůže k tomuto řešení.
Jak lze podle vás ještě Francii, případně další evropské země, zachránit před islamizací?
Jedinou možnou záchranou Francie a ostatních zemí západní Evropy je vypuzení milionů muslimů. Tak, jak byli vypuzeni Němci ze Sudet a z území připojených k Polsku. Dva národy zcela odlišné, se zcela jinou mentalitou se prostě nemohou dělit o moc v jedné zemi.
Jestliže Češi a Poláci nemohli koexistovat v jednom státě s Němci, tak Francouzi nebudou moci koexistovat s muslimy. Tím méně, že muslimové mají jednoznačnou náboženskou povinnost vykonávat nadvládu nad nevěřícími nebo je vypudit. Dnes vyhánějí křesťany ze Sýrie, Iráku, severních oblastí Nigérie a jiných zemí. Včera je vyháněli z Malé Asie a severní Afriky. Jenom z Alžírska vyhnali v roce 1962 více než jeden milion Francouzů.
Ovšem aby se Francouzi a další Evropané odhodlali zastavit imigraci a odsunout přistěhovalce, musejí překonat svůj individualismus, lenost, zbabělost, neochotu riskovat. A musejí být schopni překonat perverzní morálku potratů a homosexuálních svateb, kterou zde ve Francii tak dobře hájí Socialistická strana.
Co říkáte vítězství Donalda Trumpa a jaký to bude mít podle vás dopad?
Samozřejmě jsem byl nadšen vítězstvím Donalda Trumpa. Spojené státy jsou nejsilnější mocností světa. Po dvou mandátech demokrata Obamy se k moci dostal zase republikán Trump. Představuje vítězství bílé střední třídy. To je populace, která vytvořila Spojené státy a má právo hrát stále první housle v americkém národním koncertě.
Slovo „rasa“ se v západních zemích stalo dnes skoro neslušné. Odpovídá ale skutečnosti, kterou nemá smysl popírat. Tak jako jednotlivci nemají všichni stejné nadání, stejné schopnosti, je tomu tak i s různými lidskými skupinami. Všechny národy a rasy nemají stejný podíl na vybudování lidské civilizace. Ti, kteří mají podstatný podíl, mají nejenom právo, ale i povinnost si svoji vůdčí roli udržet.
Dr. Martin Janeček (narozen 1942 v Praze) má po matce židovské předky a jeho otec byl katolík. Má český, francouzský i izraelský pas. V roce 1964 odešel antikomunista Janeček do zahraničí a usadil se ve Francii, kde získal občanství. Na pařížské univerzitě vystudoval dějiny, dějiny umění a mezinárodní vztahy. Po dosažení doktorského titulu působil jako učitel na škole výtvarných umění v Orléansu a v Paříži, od roku 1976 až do důchodu pracoval na francouzském ministerstvu školství. Od roku 1979 žije střídavě v Praze a Paříži. Publicisticky se angažuje v problematice vztahů s muslimským světem, který důkladně poznal během svých cest od Maroka až po Malajsii. Své poznatky a názory publikuje ve francouzském a českém tisku (Prostor, Křesťanská revue, Proglas, Slovo z Jeruzaléma). Je autorem knihy Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra.
Zdroj: 1