Člověk, vždy má možnost svobodné volby, buď jde cestou lásky, dává a miluje anebo jde cestou ne-lásky, tedy bere, ničí a svoji pouť prožívá v utrpení jako následné reakci na své vlastní počínání. Kdykoliv, když se nad tím zamyslím a domyslím to tzv. „ad-absurdum“, kdybychom všichni chtěli mít něco víc, než ostatní, kdybychom všichni chtěli všechny hmotné a „nejlepší“ věci světa, naší matičce Zemi bychom způsobili brzy totální záhubu. Dříve nebo později by se zdroje vyčerpaly, je to stav, do kterého spěla celá civilizace až do roku 2012.
Rád bych rozebral postupně principy, které jdou ve sledu nového energetického rámce, nové principy, podle kterých začala na konci roku 2012 fungovat i naše matička Země. Představme si, že nejsme oddělení. Představme si, že jsme vytvořeni ve stejné lásce, jako náš soused a pro stejný účel, účel milovat. Představme si, že náš soused je tady proto, aby nám ukázal, jaké že to máte vlastnosti, můžeme se díky němu podívat na sebe do zrcadla. Říkáte, co je to za nesmysl?. Já přece nejsem jako můj soused, já přece neoplývám jeho vlastnostmi!. Mohu vám říct milí čtenáři, že ANO, neoplýváme všemi sousedovými vlastnostmi, ale jen těmi, které se Vám na něm nelíbí J. Je to už trošku lepší?. Ano ano, slyším ještě silnější hlasy, které říkají, no to už je snad drzost, já přece vytýkám někomu něco, co se mi na něm nelíbí, mohu ho změnit, prostě mu to řeknu a hotovo.
Celá věc se má jinak. Díky tomu, že jsme stále držení pod pokličkou růstu vědomí, nedokážeme již správně vnímat tyto principy, kterými bylo vytvořené celé Univerzum. Budete se možná divit, ale ve skutečnosti to, co vnímáte a co na Vás působí u druhého, to je věc, kterou ještě v sobě nemáme zpracovanou. Ano, můžeme být na cestě k tomuto vlastnímu pochopení, dá se také říct, že můžeme být z 50% hotovi se sebou samým, ovšem fakt, který způsobuje, že to stále vnímáme (ony tzv. „neduhy u druhého“), tak nejsme zatím ještě zcela hotoví sami se sebou. Jedním z principů, kterými se celé Univerzum učí poznávat samo sebe, je princip tzv. „zrcadlení“. Toto zrcadlení funguje naprosto za každých okolností, nezná výjimky, někdy je velmi tzv. až „profikané“, vždy ovšem přinášející ve finále úlevu a svobodu pro obě jednající bytosti, skupiny, národy. V tom je krása a dokonalost sama, stejnou techniku používá ve svém tvoření i Vladimír Putin. Zavdává podněty, nesoudí, ze soudů které jdou na jeho osobu, vytváří příležitosti, komunikační mosty a spojení. Ví, že pokud někdo vynáší nad ním soudy, ve skutečnosti tento dotyčný soudí sám sebe.
Dovedete si asi nyní představit, jakým jednoduchým způsobem tímto Vladimír Putin může disponovat s obrovskou mocí?. Nikdy, opakuji nikdy, by ji nezneužil, protože ví, že odpověď Univerza by byla zničující. Na druhou stranu jsme toho schopní všichni, jen my toto používáme jeden proti druhému, on to používá k přeměně ne-lásky v lásku, my to používáme, protože prosazujeme tu „svoji pravdu“ – vidíte, kde se vzájemně nacházíme?. Také i díky tomu má perfektně každého, s kým jedná, přečteného. Vše ovšem činí v lásce, jeho jednání je ve skutečnosti milování a nejen pouhá komunikace. Ví, že jakmile ho někdo soudí, soudí sám sebe, otevírá se mu tím úplně, on ale nikdy toto krvácející místo nezasáhne, kdykoliv by pochopitelně mohl. Vlastně se mu jeho „soupeř“ úplně otevře bez toho, aby činil jakýkoliv tlak. Vladimír Putin to bere jako výzvu a vždy najde potenciál, kterým protistranu uvede do klidu tak, aby tato protistrana mohla pracovat sama na sobě, protože pochopila, že to, co měla vůči němu, ve skutečnosti byly jeho vlastní chyby. Stejnou metodu uplatnil i v případě vyhlášených sankcí Západem Rusku.
Mohu z vlastní zkušenosti říci, že nyní, jakmile se chystám ve slovech, při jakékoliv komunikaci vypustit cokoliv, čím chci poukázat na „chybu“, kterou vnímám u druhého, přijdu na to, že to je přesně to, s čím bojuji, ve skutečnosti sám. Nemusí jít vždy na 100% o absolutně to samé, co vnímám u druhého, může jít o připodobnění nějaké velmi podobné či příbuzné záležitosti anebo charakterové vlastnosti. Je to veliké tajemství komunikace, obrovská moc, kdy, když na pár chvilek odsunu tento „soud“ někoho jiného a beru to vnitřně sám na sebe, moje reakce, světe div se, je chápající toho druhého, jako sebe sama. Posouváme se oba dál a začínáme tvořit. Je to skutečné kouzlo, kterým se můžeme, jako krásné lidské bytosti, posunout ve vývoji o značný kus dopředu. Tady právě začíná práce se sebou samým.
Můj dosavadní život byl v mnohém o souzení ostatních, říkal jsem si vždycky a velmi mylně, že přece „já mám pravdu“, to přece nemůže být absolutně správné, co dělá tamten a onen. Toto byl můj styl uvažování do doby, než jsem zavedl vnitřní dialog, tedy, vždy „zasedne přelíčení vnitřního soudu mne sama“ J, tehdy, když byť jen myšlenkou sáhnu po tom, že bych měl tendenci říkat cokoliv negativního na adresu jakékoliv bytosti. Tehdy, když jsem ještě soudil, jsem si neuvědomoval, že pravda je proces a cesta, že pravda není cíl anebo něco trvalého a někým natvrdo dané, že pravda bude odhalená až v momentě, kdy se celé Univerzum na 100% pozná, kým a čím ve skutečnosti je. Postupně se samotným stvořením poznává i sám Stvořitel, tedy „žabomyší“ války vedené o tzv. „svoji pravdu“, jsou skutečně zbytečné a ve vývoji nás zastavují.
Jde také o to, že každá lidská i každá bytost má svoji vlastní cestu. Tato cesta obsahuje obrovsky široké mantinely, principy, postupy, ve kterých se daná lidská bytost pohybuje. Mohu také po zkušenostech říci, že neexistuje rovněž žádná lidská bytost, která by dokázala vidět tyto mantinely ve všech dílčích souvislostech a pravidlech a akcích, kterými si někdo druhý musí projít. Přišel jsem na to, že díky tomu, že nedokážeme vidět všechny souvislosti, máme velmi omezený a úzký pohled na celou podstatu nejen života každé lidské bytosti, ale také v případě Univerza, nelze se bavit nikdy o tom, že „UŽ“ víme anebo rozumíme. Uvedu radikální příklad nad příklady, díky kterému tady ještě všichni jsme. Tehdy, když „všelijací lidé“ prosili Rusko a Putina o vojenský zásah a pomoc vyřešit situaci, Putin byl stranou a neudělal ani maličký krok. Tady umírají lidé, proč nezasáhneš „óóó“ ty vše-mocný? Důsledky jeho „kladného“ rozhodnutí by byly to poslední, co bychom stačili na planetě Zemi prožít, potom už by nebylo nic, ani vzduch, ani voda, prostě konec civilizace. Mnoho lidí Západu čekalo na tento krok, byl k tomuto kroku vybízen Putin i lidmi ve svých vlastních řadách i lidmi v postižených oblastech, kteří čekali a mysleli si, že jeho zásah je správný a morální. V intencích omezené územně správní celistvosti nepochybně ano, v intencích planety Země a Univerza, nikoliv. Všiml jsem si také a všímám si toho delší dobu, že pakliže jakýkoliv krok není v souladu s pravidly lásky, planety Země a celého Univerza, Putin tento krok nikdy neudělá. V tom bych řekl, že je o 10 kroků vepředu před „protivníky“.
Nyní si říkáme, je dobře, že tam ten Putin nevletěl, sakriš, to bylo od něho nesmírně moudré. Tehdy jsme ovšem nechápali, jak může přece tak samozřejmou věc ignorovat a nechat tam umírat lidi. Vždyť je to i „jeho“ správní území. Protože Putin vidí všechny souvislosti a problémy své země z historického, duchovního, ekonomického pohledu, jeho rozhodnutí moudře vyčkat, bylo jediné správné. Tento princip, kdy známe skutečná pravidla hry, budeme nyní v sobě odhalovat. Jedině tak může začít růst úroveň napojení na kolektivní vědomí Univerza každého z nás. Jedině tak poroste úroveň napojení na sebe sama. Nikdo z lidí, kteří mu dávali najevo to, proč nezasáhne, nevedlo vnitřní dialog. Jednostranně soudilo. Tato „neschopnost“ před tím, než jakkoliv jednáme, se zeptat sami sebe, co je to, čím je to pro mne ve skutečnosti, tomu se říká „blokace vědomí lidské bytosti“. Nezoufejme však, po staletí tato blokace byla v nás budována, nyní je čas začít odblokovávat a probouzet se.
Ono učení ve skutečnosti není pravým učením, tedy učením z nějakých externích zdrojů. Možná to bude připadat jako velmi podivné, ale vše je v nás každém, již perfektně připraveno k vyzvednutí. Ano, principy lásky, jako je například komunikace bez souzení a poukazování na chyby druhého, jsou v nás, my je jen aktivujeme našim vědomím. Zkusili jste někdy vědomě, např. jen poslouchat, např. celý den?. Je to naprosto neuvěřitelný a silný trénink, kdy se snažíme vědomě potlačit cokoliv, čím bychom poukazovali na chyby kohokoliv. Proč to nedělat?. Neznáme a nevíme okolnosti a souvislosti života každé, resp. žádné duše. Je to mírně náročné, tedy v prvních okamžicích, ale jde tímto způsobem nastartovat vnitřní dialog, kdy se naše duše, ale i duch najednou probudí.. a.. BUDÍČÉÉÉÉK.. J. Toto je jen jedna z technik, kterými se lze, zcela efektivně, ZAPNOUT. Vím, že vnitřní otázky typu: „panebože.. – jak s oblibou pana boha bereme do úst – , když vidím to, co mi vadí např. na Pavlovi, co to asi znamená v mém vlastním pojetí smyslu slova? Kde mi tím, ve skutečnosti Pavel ukazuje, na čem mám ještě zapracovat? Jakou tuto část obsahuje Pavel ve mně?“. Pokročilí a na cestě více probuzení, se dokonce ptají dále a hlouběji: „Jakou část zaujímám tímto já v Pavlovi, když on tak reaguje?“.. Kým nebo čím Pavel ve skutečnosti je ?. Co si z toho mám a mohu vzít ?. Podotýkám, jde tady o vnitřní dialog těsně před tím, než vypustím jakýkoliv soud na adresu kohokoliv v případě, že se mne něco dotýká na jiném člověku, něco mi vadí, něco chci někomu, v tomto případě, Pavlovi, vytknout, po našem, vpálit..
Rovněž musím z vlastní zkušenosti říci, že se jedná přímo o boží dialog, tedy skutečně v tento moment promlouváme se Stvořitelem samým. Odpověď na otázky, odpověď na tyto otázky, které souvisejí s šířením lásky, dostáváte okamžitě od Stvořitele, jakmile je dostanete, odpovíte tak, že to dotyčnému doslova vyrazí dech – ikdyž prvo-plánovitě Vám o to nešlo. Vaše reakce je tvořivá a zcela v proudu Univerza. Proti strana si okamžitě uvědomí, co to udělala a začne práce sama na sobě. Její práce sama na sobě. Dochází postupně k pochopení sebe sama, přijetí opatření, které jsou v korespondenci s láskou a tvořivými silami ducha. Vlastně Putin nedělá nic jiného, než přivádí lidské bytosti k sobě sama. On je vlastně nijak neomezuje, on je dokonce ani nijak nemění. Neřekl bych, že je někam manévruje či manipuluje, jen jim odkrývá jejich vlastní podstatu. V tomto je rovněž dokonalý mistr. Toto lze pozorovat na jeho zcela neinvazivním způsobu komunikace, jednání, vystupování a rozhodování. Na mnoho lidí může působit jeho styl komunikace jako spíše „pasivní“. V tichu je však obrovská síla, kterou umí Vladimír Putin rovněž využívat. Toho jsme si mohli všimnout v posledních dnech při jeho jakoby „zmizení“ z mediální scény. Svým minulým rozhodnutím a opatřením a tím, že se na pár dní stáhl, dal obrovskou energii do srdcí všech zainteresovaných stran, rovněž přidal na vážnosti, kterou nechal vzniknout uvnitř srdce každého člověka na této planetě, opět zcela laskavým a opět neinvazivním způsobem. No není to nádherné?
Musím milí čtenáři a přátelé rovněž podotknout, že nějakou dobu je potřeba se velmi krotit v rychlých soudech a rozhodnutích při těchto cvičeních. Jakmile se dostanete však „za hranu“ sebe sama, otevírá se nám všem absolutně obrovský potenciál možností, kdy začneme dělat ve skutečnosti jednu jedinou věc. Tou věcí je to, že začneme DÁVAT. Ne, nejde o hmotné dávání „věcí“. Jde o dávání možnosti ke změně, jde o dávání možnosti ke změně sebe sama tím, jak působím na okolí – okolí vlastně také dávám, dávám stejnou příležitost a prostor k poznání, jako u sebe sama. Obrovská proměna, která následuje, nás může katapultovat, jako katapultovala i mne, do zcela jiné sféry. Ačkoliv jsem se v prvních okamžicích cítil velmi oslabený, ono postupné odpojování od matrixu, ve kterém žijeme, je mnohdy krušnější, než by se zdálo. Už jsem nemohl poukazovat na chyby okolí, po čase se ukázalo, že moje reakce, kdy jsem ze slov odstranil soud, mi otevírala jednak moje vlastní srdce, ale také srdce toho, s kým jsem jednal. Mohu dnes s odstupem času říci, že toto je velmi mocný zdroj životní energie, snad počátek všech počátků na cestě k sobě sama.
Zdroj: svobodnenoviny.eu