Pokud si host nesedá ke stolu, neobsluhuje ho číšník, nevyužívá toaletu, pak se hostinec vlastně chová úplně stejně jako pouliční stánek a zatím nemusí elektronické účtenky nikam posílat. Stánky totiž mají výjimku až do 3. fáze EET, tedy do března 2018. „Typicky třeba když si u výčepu nechá natočit pivo do PET lahve a tu si následně odnese domů,“ říká jednatel dodavatele pokladen One Pub Pavel Friedrich.
Pokud by to hospoda chtěla praktikovat u všech zákazníků, musela by se zbavit všech stolků a židlí a nesměla by klientům nabízet toalety. To ale v hospodě dost dobře nejde. „Pro hospody to bude dramatický zásah, všichni hledají únikové manévry, které zákon umožňuje. Nejméně ve čtvrtině restaurací to řeší,“ potvrzuje obchodní zástupce Rychlé pokladny Josef Budil.
Podle mluvčí finanční správy Petry Petlachové by se ale kontroloři na zmíněná papírově oddělená zařízení určitě zaměřili a posouzení by bylo v každém případě individuální.
„Situace, kdy je ke konzumaci jídla a nápojů určena zvláštní místnost či klubovna, tedy uzavřený, veřejně nesdílený prostor, který má k dispozici konkrétní provozovatel, se v podstatě neliší od situace, kdy dochází ke konzumaci v otevřeném prostoru na zahrádce před hospodou,“ říká.
Podle ní je to v obou případech stravovací služba a muselo by se vše posuzovat komplexně včetně doplňkových služeb poskytovaných s prodejem jídla.
Klubové pivnice, kde se čepuje pivo bez účtenek, ale už dnes existují na bázi spolků. A čepovat pivo bez účtenek a evidence chtějí dál. Zřejmě nejznámější je spolek s názvem Klub labužnických pohodářů. V jeho čele stojí Dagmar Krylová, která dvanáct let točila pivo pro spolek šachistů ve Vrbce u Ledče nad Sázavou.
Pivo u pohodářů dostane jen ten, kdo je členem klubu. A tím se lze stát poměrně snadno. Stačí souhlasit se stanovami a zapsat se do knihy.
Příkladu Krylové následovaly zhruba dvě desítky malých hospod na malých vesnicích na Vysočině i jinde. „Už takhle máme spolek šipkařů, kolařů, nově se na mě obrátili ochotníci,“ říká Krylová.
Ochotně radí hospodským z malých obcí, kteří točí pivo spíš pro zábavu než na uživení, a udržují tak společenský život na vsi. Většinou už nemají finanční ani časovou kapacitu vyřizovat si a dodržovat všechny podnikatelské povinnosti včetně EET.
„Je třeba založit si spolek, napíšou se stanovy, pošlou se na soud a ten to musí odsouhlasit. Trvá to několik měsíců, někdy posílají stanovy k přepracování,“ říká Krylová, která nyní přesouvá své působiště do Úsobí u Havlíčkova Brodu.
Spolek musí před registračním soudem prokázat zájmovou činnost. Jako důkaz o ní mohou svědčit fotografie ze soutěží nebo záznamy v klubové kronice. „Členové si odsouhlasí ceny a z toho, co po zaplacení nákladů na provoz pivnice zbyde, si opečou prase nebo udělají soutěž,“ popisuje Krylová.
Zdroj: 1