Celý postup byl ovlivněn teorií německého psychologa Helmuta Kentlera, který tvrdil, že na pohlavním styku s dětmi není nic závadného, pokud k němu nedochází s užitím násilí.

Podle zjištění Spiegelu Kentler využil svou vědeckou autoritu a revoluční ovzduší konce šedesátých let a přesvědčil Jugendamty v Západní Berlíně, aby svěřovaly děti z rozbitých rodin pěstounům-pedofilům. Jak píše Spiegel, zmíněný psycholog vůbec neskrýval, že pěstouni za svoji péči očekávají od dětí sex.

Jedním z pedofilů, které Kentler doporučil, byl jistý Fritz H. Ten se od roku 1973 stal pěstounem přinejmenším pěti chlapců. Německým novinářům se podařilo najít dva ze „svěřenců“ Fritze H. Jednomu bylo šest let, když se v roce 1989 dostal do „péče“ pedofila. Po několika měsících ho začal Fritz H. znásilňovat. Sexuální zneužívání chlapce alespoň jednou týdně trvalo až do doby, kdy získal plnoletost. Druhý chlapce byl pedofilovi svěřen ve věku osmi let a potkal ho stejný osud. Fritz H. vyhrožoval svým obětem, že pokud si na něj budou stěžovat, vrátí se do dětského domova.

Podle Spiegelu se berlínské úřady snaží celou věc zamést pod koberec a brání v přístupu k většině dokumentů v této věci.

Zdroj: 1