Bývalý předseda vlády a ministr zahraničních věcí Kataru Hamad bin Jassim Al-Thani před několika dny v rozhovoru pro rádio BBC uvedl, že jeho země prostřednictvím Turecka poskytovala nejrůznější podporu a pomoc ozbrojeným opozičním skupinám v Sýrii. Spolupracovala přitom se Spojenými státy, Saúdskou Arábií, Jordánskem, Spojenými arabskými emiráty i přímo s Tureckem.

Všechno to začalo v roce 2007 – rok poté, co Izrael utrpěl v jižním Libanonu těžkou porážku v bojích proti Hizballáhu. Podle bývalého katarského ministerského předsedy se Katar ohledně Sýrie řídil pokyny Spojených států a Saúdské Arábie. Jak říká, disponuje oficiálními písemnými dokumenty, které potvrzují pravdivost jeho slov.

Štáby pro sever i jih Sýrie

Veškerá pomoc ozbrojeným skupinám umístěným na území Turecka byla podle Jassima rozdělována prostřednictvím vojáků USA, Saúdské Arábie a Turecka. Na základně amerického vojenského letectva v Incirliku působil společný operační štáb rozvědky USA, Turecka, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Maroka, Jordánska, Izraele, Francie a Velké Británie.

Štáb činnost protisyrské koalice koordinoval. Jeho hlavní činností byla koordinace vojenských operací přímo v Sýrii. Pro potřeby štábu vyčlenily USA šest špionážních družic, které byly schopny z orbitální dráhy nepřetržitě pozorovat celé území Sýrie.

Operační štáb na základně Incirlik odpovídal za vedení vojenských operací v severní části Sýrie. Analogický štáb ale existoval i ve městě Irbid v Jordánsku na letecké základně Hussein, kde – opět společně – působili zpravodajci z Jordánska, Izraele, USA, Velké Británie, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru. Úkolem tohoto druhého štábu byla koordinace činnosti protiasadovské opozice v jižní Sýrii.

Hamad bin Jassim také uvedl, že od jejího počátku do současné doby stála válka v Sýrii 137 miliard dolarů a že část těchto prostředků byla rozkradena polními veliteli a „emíry“ ozbrojených povstaleckých skupin, kteří se tak „stali milionáři“.

Uplácení syrských vojáků a politiků

Další prostředky byly použity na úplatky pro důstojníky vládní syrské armády, které je měly přimět ke zradě nebo k dezerci. Každý zrádce syrské armády dostal za svoji zradu od 15 do 30 tisíc dolarů.

Bývalý katarský vysoký činitel zveřejnil také informaci, že zrada a útěk syrského premiéra Rijáda Hidžába (v létě roku 2012 necelé dva měsíce předseda syrské vlády; zradil Asada, utekl v témže roce do Jordánska a postavil se do čela zahraniční syrské opozice; z čela opoziční vyjednávací komise HNC odstoupil před několika málo dny bez udání důvodu) proběhla v koordinaci s jeho bratrancem, který již řadu let žije v Jordánsku.

Ten dostal od Saúdské Arábie za svůj podíl na útěku Hidžába 50 milionů dolarů. Ze Sýrie zběhl s pomocí francouzské rozvědky a své sestry Madihi Tlass, která již dlouho žije ve Francii a má i francouzské občanství, také bývalý velitel Republikánské gardy Manaf Tlass. Mahidi Tlass je vdovou po syrsko-saúdskoarabském podnikateli Akramu Adjovi.

Odkud přišel pokyn?

Hamad bin Jassim rovněž prozradil, že velký podíl na rozpoutání války v Sýrii měl libanonský premiér Saad al-Harírí, který měl pro tento účel zřízenu v tureckém městě Gaziantep zvláštní kancelář v čele s poslancem libanonského parlamentu Akabem Sakrem.

Svoji úlohu v syrských událostech však sehrál také expremiér Libanonu Nadžíb Mikati, a to prostřednictvím velitele libanonské policie generálmajora Ašrafa Rifiho.

Jassim dále v souvislosti s válkou v Sýrii hovořil o výrazné úloze iráckých Kurdů, a to hlavně Masúda Barzáního. Na závěr rozhovoru prohlásil: „Sehráli jsme (Katar) významnou roli při rozvracení Egypta, Libanonu, Sýrie a Jemenu – a to vše proběhlo na pokyn Američanů.“

Proč začal Jassim „zpívat“?

Lze si jen domýšlet, co najednou přimělo Hamada bin Jassima k takovému odhalení. Mnohé z toho, co řekl, bylo známo již dříve. V tomto konkrétním případu jde ale o informace „z důvěryhodných zdrojů“ – o přiznání jednoho z organizátorů „barevných revolucí“ v arabském světě a války v Sýrii.

Je možné, že tak učinil na příkaz současného emíra Kataru, který byl v uváděné době následníkem trůnu, a to s cílem zkompromitovat Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Jordánsko, jež přerušily letos 5. června s Dauhá všechny styky a proti Kataru zavedly ekonomické sankce.

Pak ale vzniká otázka: proč bývalý premiér hovořil v souvislosti s událostmi v arabském světě také o roli USA a Turecka, s nimiž má Dauhá i nadále dobré vztahy, a to zvláště s Ankarou? To silně riskuje – vždyť během doby, kdy vykonával funkci premiéra a guvernéra Investičního fondu Kataru, natolik zabředl do korupce, že o tom po arabském světě obíhaly celé legendy.

Tajné služby USA a Velké Británie na něj mají hromadu materiálů s důkazy. Ani další narušení vztahů s Rijádem nemá žádný smysl, pokud uvážíme, že král Saúdské Arábie Salmán bin Abd al-Azíz se chystá předat vládu svému synovi Mohamedu bin Salmánovi (poté, co jej letos v červnu jmenoval svým nástupcem místo dosavadního korunního prince Mohameda bin Nájifa; pozn. překl.). A s novým králem bude možné jednat.

Je zde zajímavé něco jiného. Po takto jasném a adresném přiznání by nemělo následovat nic jiného než zahájení mezinárodního vyšetřování okolností, za kterých došlo ke svržení legitimních režimů v Egyptě, Libyi, Jemenu a (pokusu) v Sýrii, neboť vše, co uvedl bývalý premiér Kataru, je jasným narušením norem mezinárodního práva a Charty OSN.

A všichni oficiální činitelé zemí, o kterých Hamad bin Jassim hovořil (a to včetně jeho samotného), by měli být uvězněni a souzeni soudem v Haagu za zločiny, které vedly ke smrti stovek tisíc lidí.

Je jasné, že síla a moc dnes stojí na jejich straně. I tak by se to ale mělo zkusit. Nebo alespoň seznámit s obsahem rozhovoru co nejširší veřejnost. Takové odhalení prostě nelze ignorovat.

Zdroj: 1