Ke svému zděšení ve vzorcích nalezli celou řadu látek, které nemají ve vakcínách co dělat, počínaje organickým odpadem včetně červených krvinek lidského nebo možná zvířecího původu, konče nejrůznějšími kovy včetně olova, wolframu, zlata a chromu.

Podle výpovědi vedoucí autorky studie byl jediný zcela čistý vzorek paradoxně získán z vakcíny pro zvířata, která byla zařazena pro srovnání.

Autory studie, kterou ke konci ledna publikoval odborný časopis International Journal of Vaccines and Vaccination, jsou Antoinetta Gatti z Italské národní rady pro výzkum a Stefano Montanari (plné znění studie je zde). Cílem výzkumu bylo odhalit ve vakcínách přítomnost mikro- a nanočástic anorganických prvků, které nejsou uvedeny na seznamu přísad příslušné očkovací látky.

Částice olova byly nalezeny ve vakcínách proti rakovině děložního čípku (Gardasil a Cevarix), ve vakcíně proti sezónní chřipce (Aggripal, výrobce Novartis) a ve vakcíně Meningetec, která má chránit proti meningitidě C.

Vzorky vakcíny pro kojence Infarix Hexa (tzv. hexavakcína proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hepatitidě B, dětské obrně a infekcím způsobeným bakterií haemophilus influenzae typu B), vyráběné společností GlaxoSmithKline, pro změnu obsahovaly nerezavějící ocel, wolfram a shluky zlata a zinku.

K dalším znečišťujícím látkám, které byly v očkovacích látkách objeveny, patří platina, stříbro, bizmut, železo a chrom. Chrom byl (buď samostatně, nebo ve slitinách se železem a niklem) identifikován ve 25 vakcínách z Itálie a Francie, jež byly testovány.

Vakcína Fluarix společnosti GlaxoSmithKline, určená dětem od 3 let věku, obsahovala 11 kovů a jejich shluků. Vědci poznamenali, že podobné shluky se vyskytují v krvi dětí nemocných leukemií.

Mnoho vakcín v sobě mělo železo a jeho slitiny, které podle vědců mohou korodovat a produkty koroze pak působí toxicky na tkáně.

Vědci poskytli snímek oblasti kapky vakcíny Repevax (proti záškrtu, dávivému kašli, tetanu a obrně) společnosti Sanofi Pasteur, z nějž je jasná přítomnost červených krvinek (nebylo možné určit, zda lidských, nebo zvířecích) a kombinovaných odpadních látek složených z hliníku, bromu, křemíku, draslíku a titanu.

Ukázalo se, že ze všech vzorků je anorganického znečištění prosta jediná vakcína, a to kombinovaná vakcína pro kočky Feligen.

Při analýze se samozřejmě objevil hliník a chlorid sodný (běžná součást fyziologického roztoku), obojí se ve vakcínách standardně vyskytuje a bývá uvedeno na seznamu složek. Vědci za pomoci autoemisního elektronového mikroskopu pořídili snímky této soli hliníku, která na povrchu kapek vzorků vytvářela bílé krystalické „větvičky“ podobně jako mráz na okně. Jedna německá vakcína proti alergiím měla tuto vrstvu solí tak silnou, že se vědci nedokázali efektivně dostat do kapky, aby mohli zjistit přítomnost dalších látek.

Hliník je prokazatelně neurotoxický, jak bylo mnohokrát zdokumentováno. Z tohoto důvodu se ve Francii nesmí přidávat do veterinárních vakcín. Pro vakcíny určené lidem toto omezení kupodivu neplatí.

„V toxikologii je jeden známý fakt, totiž že kontaminanty spolu působí synergicky (jejich účinky se vzájemně umocňují) a že zároveň s tím, jak roste jejich počet, se účinky stávají stále méně předvídatelnými. Ještě horší situace nastává, když některé látky nejsou známy,“ konstatují vědci. „Množství cizorodých částeček a jejich shluků a v některých případech i jejich neobvyklé chemické složení nás vyvedlo z míry. Ve většině případů jsou zjištěné kombinace velmi divné, protože nemají žádné technické využití, nelze je nalézt v žádném materiálovém manuálu a vypadají jako důsledek náhodného formování, například jako když se spálí odpad. Každopádně ať jsou jakéhokoli původu, v medikamentech určených k injekčnímu podání by být neměly. Obzvlášť nemají co dělat ve vakcínách, zejména v těch pro kojence.“

Nežádoucí účinky

Autoři studie objasňují, že tyto cizorodé nečistoty mohou vysvětlovat široké spektrum zdánlivě nesouvisejících vedlejších účinků spojených s očkováním, od bolestí hlavy a záchvatů po únavu, bolest svalů, paralýzu a dokonce i syndrom náhlého úmrtí kojenců. Je pravděpodobné, že kontaminace bude mít vážnější dopad na malý organismus, tzn. dětský.

Jakmile se cizorodá látka ve vakcíně, ať v ní má být přítomna (hliník) nebo ne, dostane do organismu, spustí se mohutná imunitní reakce.

Tato reakce je silná, prozatím málo prozkoumaná a nevypočitatelná, a jak uvádějí italští výzkumníci, může být „dosti nežádoucí“. Imunitní systém v takových případech k cizím objektům vysílá armádu velkých bílých krvinek zvaných makrofágy, které cizorodou látku obklopí. Výsledkem jsou otoky a granulomy na místě vpichu. Pokud se však znečišťující látky dostanou do krve a spolu s ní do orgánů nebo na různá vzdálenější místa (četně střevní mikrobioty, která má úzký vztah k imunitnímu systému těla), může se jejich účinek projevovat ještě dlouho poté, co se dostaly do organismu.

V některých případech může imunitní systém proti tomu, co vnímá jako invazi nebezpečných látek, rozjet silnou zánětlivou reakci, jíž se účastní tzv. cytokiny. Někteří z těchto chemických poslů (např. interleukin-6) možná souvisejí se vznikem autismu.

Protože organismus může mít problém se těchto kontaminantů zbavit, stane se zánět chronickým a může se projevovat v podobě autoimunitních onemocnění, při nichž se imunitní systém obrací proti vlastním buňkám organismu, jako je tomu při roztroušené skleróze nebo diabetu 1. typu.

Bylo také prokázáno, že kontaminanty ve vakcínách mohou vstupovat do buněčných jader, kde interagují s DNA. K čemu toto může vést, to nikdo neví.

Zdroj: 1