Ti se tak pomalu dostávají do pasti ve spojitosti s omezováním hotovostních plateb, protože by se při problémech své banky ocitli zcela bez prostředků. Nad tímto záměrem EU ale nejásají ani zástupci bankovního sektoru, protože se obávají, že by si lidé v případě platnosti takového opatření začali vybírat peníze hned v brzkých stádiích vzniku problémů, nebo i jen při nepodložených spekulacích o potížích banky.

Ani trochu na občany členských zemí Evropské unie, ale zato na státy samotné a také na banky myslí při svých chystaných opatřeních všichni ti, co z Bruselu svými příkazy a zákazy čím dál více sešněrovávají život 440 milionům lidí, počítáno už bez Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Potvrzením jsou nejen plány na omezení plateb v hotovosti, ale také úvahy o tom, jak co nejvíce pomoci bankám, které se ocitly v potížích. Evropská unie proto zkoumá možnosti omezit lidem v takových peněžních ústavech po určité období výběry. Předpokládá se, že by bylo možné prostředky na účtech střadatelů zablokovat na dobu až pěti pracovních dnů, v naléhavých případech až dvaceti pracovních dnů, tedy prakticky celý kalendářní měsíc.

„Je vidět, že Brusel tuší v eurozóně další problémy, když se snaží vymyslet regulaci, která by jednotně omezila možnost vybírat peníze z bankomatů. Naše země je naštěstí mimo eurozónu, tak se nás to netýká,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz ekonom Petr Mach, europoslanec a předseda Svobodných. Zástupci bankovního sektoru se obávají, že pokud by taková omezení platila, tak by lidé začali vybírat své prostředky hned v brzkých stádiích vzniku problémů, nebo třeba i jen při nepodložených spekulacích o potížích banky. „Když bude nějaké bance hrozit toto úřední omezení výběrů, znamená to de facto stav bankrotu. Nikdo nebude chtít přijít o své peníze, takže lidé začnou peníze vybírat hned, jak se začne spekulovat o tom, že banka nemá dost hotovosti. Tato regulace nezabrání ‚runům na banky‘, naopak je může urychlit,“ upozorňuje Petr Mach.

„Neznám detaily toho návrhu, nicméně všechny cesty, náměty, podněty, návrhy vedoucí k omezování dostupnosti střadatelů k jejich prostředkům, považuji za cestu do pekel, za cestu větší kontroly lidí a jejich výdajů a jejich vydělávání, za cestu k větší nesvobodě. Všechny pokusy, které na jedné straně vedou k tomu, že klienti budou moci méně a méně pracovat s hotovostí, a více a více budou muset využívat služeb finančních institucí, a zároveň zvyšování pravomocí, ať už států, nebo finančních institucí, mi přijdou jako nevhodná kombinace, která vede k menším svobodám, k větším kontrolám, k omezování toho úplně nejzákladnějšího, co člověk má. Vždyť si legálně vydělal nějaké peníze a v zásadě s nimi nemůže svobodně disponovat podle svého,“ říká pro ParlamentníListy.cz analytik a expert na bankovnictví Patrik Nacher.

Podle něj tyhle úvahy o možném znepřístupnění bankovních vkladů povedou k tomu, že se lidé zamyslí a sami zabrzdí dosavadní vývoj. „Protože si řeknou, že tohle už nechtějí, že si chtějí sami rozhodovat, zda budou platit kartou, nebo v hotovosti, kolik si vyberou. Ono totiž už dnes něco takového funguje, že když vybíráte prostředky ze svého účtu, tedy své peníze, tak musíte napsat, k jakému účelu. Když vkládáte peníze, tak se vás ptají, kde jste je vydělal, jakým způsobem a podobně. Já vím, že tam člověk může napsat cokoli, nicméně je to obtěžující. A už dnes jsme v té pozici, že se z určitého úhlu pohledu na klienty, kteří přinesou do jakékoli finanční instituce nějaký obnos peněz, nebo naopak nějaký vybírají, pohlíží jako na člověka potenciálně podezřelého, když to řeknu jemně,“ podotýká Patrik Nacher.

Přitom každý má právo si se svými vydělanými a zdaněnými penězi nakládat podle svého. „Může je mít v bance, může je mít doma pod polštářem, může je investovat do zlata, může za ně koupit akcie, nemovitosti, cokoli. Může je vybrat. Veškeré úvahy, které budou lidi limitovat – a ještě ve jménu šlechetných důvodů, které to ospravedlní – jsou cestou do pekla. Je to taková salámová metoda, každou chvíli se přijde s nějakou omezující podmínkou, což v lidech vybuduje přesně opačný efekt a začnou mít obavy, proč se tohle děje. Už jenom samotné úvahy vyvolávají v lidech negativní konotace, protože téma peněz je pro ně velice citlivé. I pouhé veřejné proklamace na toto téma vzbuzují v lidech nedůvěru a obavy, že by se jim sáhlo na peníze, nebo že by byl omezen či znemožněn přístup k jejich vlastním penězům,“ dodává bankovní analytik.

Pro ochranu bank a jejich klientů není zkoumání možností, jak omezit lidem po určité období výběry hotovosti v peněžních ústavech, čímž se jim na různou dobu zablokuje přístup k jejich vlastním penězům, tou nejlepší cestou. „Již dnes existuje povinné pojištění vkladů, již dnes Evropská centrální banka poskytuje nouzové úvěry a vlády v době bankovních krizí vkládají do bank kapitál z peněz od daňových poplatníků. Základní problém ale spočívá v tom, že evropské regulace nutí banky kupovat vládní a evropské dluhopisy, a tím dostávají banky do potíží. Banky se skrze nákupy vládních dluhopisů stávají prodlouženou rukou vlád,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Mach.

Předobraz toho, jak by mohla situace v jednotlivých členských zemích Evropské unie vypadat v případě, že se jejich banky dostanou do potíží, lze najít na Kypru v roce 2013. Tehdy vešla v platnost opatření, kdy byly stanoveny týdenní limity pro výběry z bankomatů, nebo došlo k seškrtání vkladů přesahujících sto tisíc eur na jednu pětinu. „Lidé, kteří tehdy měli informace z první ruky, stihli převést své peníze z Kypru do jiných zemí a vybrat své vklady tam. Omezení výběrů z bankomatů ničemu nepomohlo, jen to lidem zkomplikovalo život. Buďme rádi, že máme českou korunu a nejsme v eurozóně, kde se bude problémů dále přibývat,“ libuje si předseda Svobodných.

Tehdejší dění na Kypru úzce souviselo s ekonomickou situací v Řecku. „Ta se přelila samozřejmě i do bank, ale původní příčina je, že Řecko nikdy nemělo být součástí eurozóny, že někde na začátku byly účetní podvody, falešné údaje, aby všechny země včetně Řecka splňovaly kritéria pro vstup do eurozóny. Výsledkem jsou ekonomické problémy, které se dle mého názoru nikdy nevyřeší, jen se o nich nemluví. Mohou však vyústit i v problémy v jednotlivých částech ekonomiky počínaje bankovnictvím, přes které ty peníze rotují dál. Řecko se dostalo do situace, kdy má dluhy, které jsou nesplatitelné, jenom se to přelévá do budoucnosti. Ale šlo o mimořádnou situaci, která si v tu chvíli žádala nějaké mimořádné opatření,“ připomíná Patrik Nacher.

To však nic nemění na jeho odmítavém postoji k jakémukoli omezování přístupu komukoli k jeho vlastním prostředkům. „Pořád si stojím za svým názorem, že když mi někdo zamezí, abych se dostal ke svým vlastním penězům, tak mi v zásadě říká, jestli není lepší, abych je měl doma. A to i s tím rizikem, že když mi je ukradne zloděj, tak o ně definitivně přijdu, ale zároveň si na ně můžu kdykoli sáhnout. No a pak je právě ta druhá možnost mít je někde, kde mi je někdo během pár okamžiků zablokuje a rozhodne, že je nesmím vybrat a podobně. To jsou otázky, které si lidé začnou čím dál častěji klást v momentě, kdy někdo začne prezentovat nápady tohoto typu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz bankovní analytik Patrik Nacher.

Zdroj: 1