Tamní lidé takovým zařízením říkají „lidské sklady“, popisuje italská verze serveru The Local.

Uvnitř obrovských bílých stanů, které byly postaveny v bývalé vojenské zóně na okraji malé vesnice Conetta, žije asi 1400 mužů z celé Afriky. Po příjezdu do tohoto regionu je rozhodně nečekalo přátelské přijetí. První s čím se tu setkali, byly nepřátelské transparenty, které je vyzývali k odchodu.

„Začal jsem toto místo označovat za moderní lágr,“ vysvětluje starosta Cona Albero Panfilio pro AFP s odkazem na koncentrační tábory. Pod Conu spadá i malá obec Conetta. „Po dvou letech to je stále místo, kde jsou lidské bytosti namačkány na sebe, bez naděje na budoucnost. Teď to nazývám lidským skladištěm. Přistěhovalci přijdou, nikdo neví, kam je dát, mají tu sklady, tak je pošlou sem,“ popisuje situaci s tím, že s žadateli o azyl je zacházeno jako s „odpadky“. Panfilio tvrdí, že trpí také všech 190 obyvatel Conetty. Na domech i na náměstí se objevily protestní vzkazy a výzvy žádající repatriaci migrantů.

Do města se s kamerami vydali také novináři serveru ITV. Uprchlíci si jim postěžovali, že tam nemohou ničeho dosáhnout. Nemohou pracovat, mají jen malou šanci naučit se jazyk a nemají tušení, kdy a jestli vůbec získají doklady o pobytu nebo trvalejším bydlení. „Jednoduše tu jen existují,“ uvádí novináři.

Spí na palandách, které jsou umístěny jen centimetry od sebe v obrovských hangárech. Je tu jen málo pohodlí a žádné soukromí. Migranti také tvrdí, že denně dostávají jen tři misky rýže. Přesto charita, která provozuje tábor, dostane každý měsíc 1 milion eur z kapes italských daňových poplatníků, aby se o ně postarala. Soudy už zkoumají, zda na této krizi nevydělávají bezohlední lidé. „Je to nepříjemná myšlenka,“ píše ITV.

Podobná situace panuje i v asi 10 kilometrů vzdáleném městě Bagnoli di Sopra, kde se v jiné bývalé vojenské základně tísní asi 700 migrantů. Mezi nekonečnými poli sóji a kukuřice jsou ploty z ostnatého drátu a žádný přístup k novinářům. Starosta Roberto Milan řekl, že tamní obyvatelé žádají o přemístění přistěhovalců – ale bez účinku. „Napětí je velké, existuje tu hodně nepřátelství. Mnoho z nich si nemůže vytvořit vazby s místními obyvateli, což vede k vzájemné nedůvěře,“ přiznal starosta pro AFP.

Moussa Bamba, 31letý muž z Pobřeží slonoviny, uvedl, že „zaplatí cenu" za to, že hovoří o podmínkách uvnitř tábora Conetta, ale přesto prosí orgány, aby migrantům umožnily využít svůj čas užitečně. „Žádám je o jednu věc - naučte nás něco, když tu musíme čekat. Můžeme být zedníky, elektrikáři, mechaniky, abychom se mohli integrovat, pokud zůstaneme, a pokud se vrátíme domů, budeme alespoň něco umět," řekl.

Jen v letošním roce do Itálie dorazilo 85 tisíc migrantů, mnoho z nich přichází z válkou zničené Libye. Humanitární organizace jako Červený kříž varují, že se podmínky v přijímacích centrech stále zhoršují.

Guinean Kaba Aissata Mohamed (33), který pracoval doma jako novinář, uvedl, že on a ostatní uvnitř tábora nechtějí nic jiného než být považováni za lidské bytosti, zároveň chtějí, aby jim bylo dovoleno vstoupit do společnosti. „Potřebujeme vás, potřebujeme místní obyvatelstvo," řekl. „Místní obyvatelé by měli alespoň vědět o naší existenci. Chceme žít s vámi, se světem venku mimo tábor, to je důležité. Ale tady jsme prostě izolovaní.“

Zdroj: 1