Hugo Boss

Hugo Boss AG je německý výrobce pánské i dámské módy a parfémů. V současnosti provozuje Hugo Boss nejméně 6 100 prodejních míst ve 110 zemích světa. Firma byla založena v roce 1924 v Německu. Kvůli nepříznivé finanční situaci v Německu se ale v roce 1930 dostala do bankrotu. Sám Hugo Boss byl členem NSDAP. Před a v průběhu druhé světové války firma navrhovala a vyráběla uniformy pro příslušníky SA a Hitlerjugend a později také pro vojáky a důstojníky Wehrmachtu, stejně tak pro ostatní státní složky včetně SS.

Coca-Cola

Fanta je historicky druhým nápojem firmy Coca-Cola po samotné Coca-Cole. Vznikla v roce 1941 v Německu. Chutný oranžový nápoj byl původně navržen speciálně pro nacisty. Suroviny pro výrobu Coca-Coly bylo během války obtížné dodávat, manažer společnosti Coca-Cola pro Německo Max Keith proto přišel s novým nápojem, který měl vzniknout z dostupných ingrediencí. A Fanta byla na světě. V roce 1941 pak byla Fanta představena na německém trhu.

Kodak

Podle dokumentů amerického Národního archivu dceřiné společnosti Eastman Kodak obchodovaly s nacistickým Německem, a to i poté, co mu Amerika vyhlásila válku. Kodak v Německu údajně využíval otrocké práce zajatců. Závod Kodaku ve Stuttgart měl osmdesát dělníků-otroků a podnik v Berlíně dokonce 250 otroků. Wilhelm Keppler, osobní ekonomický poradce Hitlera, byl známý jako „Kodak Man“ kvůli osobnímu i pracovnímu spojení s firmou. Společnost také vyráběla spouštěče, rozbušky a jiné vojenské zboží pro Němce.

IBM

Strategické spojenectví mezi IBM a nacistickým Německem trvalo od prvních týdnů po nástupu Adolfa Hitlera k moci až do posledních týdnů druhé světové války. S tím, jak se Třetí říše vydala na svou cestu dobývání a genocidy, pracovalo IBM a jeho dceřiné společnosti na technologiích, které krok za krokem umožnily sčítat, třídit a nakonec i identifikovat Židy. Byl to obrovský úkol, při kterém bylo třeba zpracovat celou hromadu informací a který si doslova říkal o zpracování počítačem. V roce 1933 ale počítače samozřejmě neexistovaly. Existovala ale technologie Hollerithových děrných štítků, kterou disponovalo IBM. Vznikly proto obchodní dohody evropských poboček IBM, hlavně té německé, s režimem Adolfa Hitlera, o kompletním zajištění technologického zvládání zpracování osobních dat. Tato technologie nacistům pomohla a usnadnila selektivní stíhání vybraných skupin lidí, kteří končili v koncentračních a vyhlazovacích táborech.

Ford

Americký podnikatel, průkopník automobilového průmyslu Henry Ford sponzoroval své vlastní noviny, ve kterých zveřejnil propagandistický článek, ve kterém obviňoval Židy z první světové války. Ve dvacátých letech sepsal knihu Mezinárodní Žid: Světový problém a financováním pomohl šířit Protokoly sionských mudrců. V Německu založil pobočku Ford Werke AB a dodával německé armádě nákladní vozy a civilistům upravenou verzi modelu T. Hitlerovi posílal každý rok k narozeninám 50000 dolarů a veškerý výtěžek z prodeje automobilů značky Ford v Německu věnoval NSDAP. Společnost Ford získala v roce 1938 Záslužný řád Německého orla, což je nejvyšší medaile nacistického Německa, která byla udělována německým zahraničním občanům. Ford produkoval jednu třetinu militarizovaných nákladních vozidel používaných německou armádou během války.

Nestle

V roce 2000 společnost Nestle převedla více než 14,5 milionů dolarů do specializovaného fondu ve snaze odškodnit přeživší či pozůstalé holokaustu. Firma přiznala, že v roce 1947 převzala společnost, která během války využívala nucené práce a také uvedla, že některé dceřiné společnosti Nestle Group byly aktivní v zemích ovládaných nacistickou stranou. Nestle pomohlo s financováním nacistické strany ve Švýcarsku v roce 1939 a získalo lukrativní kontrakt na kompletní dodávku čokolády pro německou armádu během druhé světové války.

BMW

Majitel společnosti BMW Günther Quandt využíval ve svých továrnách zajatce z koncentračních táborů otrockou práci. Už v květnu 1933 také vstoupil do nacistické strany, díky čemuž získal od státu řadu lukrativních zakázek. Během války se pak firma dál rozrůstala, Quandt získal několik zabavených židovských podniků. V roce 1937 byl Quandt začleněn do elitní podnikatelské skupiny považované za nejpřínosnější pro zásobování třetí říše. Za války vyráběl baterie pro ponorky a raketomety, pušky Mauser, munici a protiletadlové střely. Günther Quandt byl sice v roce 1946 zatčen spojenci a vyslýchán, do poválečných procesů s německými průmyslníky kolaborujícími s nacisty, jako byli majitelé koncernů Flick či Krupp, však zařazen nebyl. V roce 1948 byl z vazby propuštěn. Quandt byl prvním manželem Magdy Goebbelsové.

Audi

Německá automobilka Audi v roce 2014 přiznala, že její předchůdce za druhé světové války zneužíval ve velkém vězně koncentračních táborů k otrocké práci. Audi se za války jmenovala Auto Union - a právě tato společnost s nacisty uzavřela dohodu, která jí umožnila získat 3700 vězňů na neplacenou práci. Historikové Martin Kukowski a Rudolf Boch odhalují, že nacisté pro automobilku vybudovali sedm pracovních táborů. Auto Union k otrocké práci využíval ještě dalších 16.500 dělníků, kteří nebyli internováni v nacistických táborech. Ti pracovali ve Zwickau a Chemnitzu v Sasku a dalších 18.000 lidí otročilo v Bavorsku, kde 4 tisícovky z nich v nelidských pracovních podmínkách zemřely. Autoři zprávy rovněž zjistili, že když některý z dělníků nebyl zdravotně schopen práce, automobilka jej poslala do koncentračního tábora na popravu. Některé z továren Auto Unionu začaly v průběhu války vyrábět místo automobilů tanky a letecké motory.

Daimler-Benz

Desetitisíce nucených dělníků, ať už civilistů, válečných zajatců nebo lidí z koncentračního tábora využívala také automobilka Daimler-Benz, výrobce vozů Mercedes Benz. Firma vyráběla letecké motory a komponenty, které byly použity pro námořnictvo, letectvo a armádu. Automobilka také opravovala vojenské vozy.

Zdroj: 1