Když politici před rokem oznámili změnu názvu, respektive možnost oficiálně Českou republiku nazývat zkráceně, strhla se bouře nevole. Lidé nemají rádi změnu a i v tomto případě se tato letitá zkušenost potvrdila. Ukázalo se však, že není čeho se bát. Třináct měsíců po zavedení noviny stále ještě většina cizinců neví, že se něco změnilo.

Původní myšlenka této změny byla přizpůsobit se našim v tomto ohledu modernějším sousedům. Slovensko používá krátký název Slovakia, Ruská federace si nechává říkat Russia a Spolková republika Německo volí také jednoslovný název – Germany. Česká republika takovouto variantu od rozpadu Československa neměla a bylo možné ji nazývat pouze celou dlouhou variantou.

Podle politiků hrozilo, že by dlouhé jméno mohlo poškozovat české zahraniční zájmy. „Není pěkná věc, pokud země nemá jasně stanovené symboly, nebo pokud nemá dokonce jasně řečeno, jaké je jméno té země,” řekl tehdy ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Ukazuje se, že si nového jména málokdo povšiml. Zahraniční média o ČR hodně psala v průběhu květnové politické krize a významné portály jako je Associated press, BBC či The Washington Post se o naší zemi vyjadřovali výhradně jako o Czech Republic. O nezájmu svědčí i statistika vyhledávače Google. Původní výraz je vyhledáván mnohonásobně častěji.

Jménem jsou zmatení i samotní Češi. Britský deník The Guardian se problematikou zabýval a dělal statistiku v pražských ulicích. Většina odpovědí byla negativních. „Nikdo tomu Czechia neříká. Lidé už si dávno na formu Czech Republic zvykli a tak už bychom u toho měli zůstat,“ tvrdil jeden z dotázaných. Na jméno si nezvykli ani diplomati

Za nepoužívání nové varianty si do určité míry můžeme sami. Česká ambasáda ve Washingtonu ve svých oficiálních vyjádřeních téměř vždy používá starou variantu názvu. Podobný stav je na českých ambasádách i v Kanadě, Velké Británii či Austrálii. Na nové jméno si nezvykla ani většina našich sportovců a není nijak široce využité ani v propagačních materiálech pro turisty.

Mluvčí velvyslanectví ČR ve Washingtonu Pavla Veličkinová reagovala na dotaz deníku Washington Post: „Název Czechia se má používat spíš v méně formální komunikaci, zatímco plné jméno se používá při formálních a oficiálních příležitostech," vysvětlila mluvčí. Název je však podle ní využitelný při jakékoliv příležitosti.

Zastánci nového jména jsou přístupem zklamaní. „Je trapné, že česká ambasáda ve Washingtonu ještě pořád oficiálně nevyužívá jméno Czechia,“ uvedl Petr Pavlínek z Občanské iniciativy Czechia. „Jméno se jen těžko chytne, když nejsou ani oficiální představitelé ochotní ho používat ve vhodných situacích, kdy jiné země používají krátkou variantu svého názvu,“ doplnil Pavlínek.

V jiných jazycích to funguje

Němci nám říkají Tschéchien, pro Francouze jsme Tchéquie a i v naší vlastní řeči říkáme často jednoduše Česko. V angličtině to nikdy nevyšlo. Částečně i z historických důvodů. České země byly dříve historicky známé jako Bohemia. Tento název však nebylo možné použít, protože technicky vzato vynechává Moravu a Slezsko.

Jméno Czechia bylo navrhováno ihned v roce 1993 po rozpadu Československa, ale podle některých to znělo ošklivě a jiný tvrdili, že to zní příliš podobně jako Čečensko (v angličtině Chechnya – pozn. red.). Nakonec se tak zůstalo u Czech republic. A nejde se tak divit, že když přijde nový název více než 20 let po vzniku státu, nemá šanci se snadno uchytit.

Zdroj: 1