Pití pasterizovaného mléka není ani zdaleka tak dobré pro celkové zdraví a zdraví kostí, jak se nás snaží přesvědčovat mlékárenský průmysl.

Pravdou je, že pohádka „o mléku, které je zdravé pro tělo“ je stále více podrobována zkoumání mnoha nezávislými vědci a výzkumníky, kteří již mají plné zuby propagandy kolem mléka.

Podle rozsáhlé studie provedené na tisících Švédů, dlouhodobá konzumace kravského mléka má na zdraví škodlivé účinky. Výzkum byl publikován v Britském medicínském žurnálu (The British Medical Journal (BMI)

Studie zkoumala 61 433 žen ve věku 39 až 74 let po dobu více než 20 let a 45 339 mužů v podobném věku po dobu 11 let. Bylo zjištěno, že lidé, kteří pili více kravského mléka byly náchylnější k úmrtí nebo ke zlomeninám kostí během období výzkumu.

Riziko bylo nejvíce patrné u skupiny žen, které se řídily doporučením pít mléko za účelem prevence zlomenin kostí jako výsledku osteoporózy.

Ženy, které pili tři a více sklenic mléka denně měli téměř dvojnásobně vyšší předpoklad úmrtí během období výzkumu ve srovnání s ženami, které pili jen jednu sklenici mléka denně.

Jeden pohár zde je definován jako 200 ml porce. Také byla u nich o 16 procent vyšší pravděpodobnost zlomeniny kterékoli kosti v těle.

Proč mléko způsobuje osteoporózu a zlomeniny kostí

Mlékárenský průmysl si za posledních 50 let dal velkou námahu v ražbě myšlenky, že pasterizované mléčné výrobky jako je mléko nebo sýry jsou významným zdrojem přirozeně dostupného vápníku.

Toto tvrzení je zcela nepravdivé. Po procesu pasterizace nám zůstane jen uhličitan vápníku zbavený chelátového činidla, který buňky nedokáží absorbovat.

Tělo pak spotřebovává vápník z kostí a jiných tkání, aby dosáhlo potřebnou hladinu uhličitanu vápníku v krvi. Výsledkem tohoto procesu je osteoporóza.

Pasterizované mléčné výrobky obsahují také velmi málo hořčíku potřebného ve správném poměru na vstřebávání vápníku. Většina odborníků bude souhlasit, že minimální poměr vápníku k hořčíku je 2: 1, ideálně však 1: 1.

Takže mléko, které má poměr vápníku k hořčíku 10: 1 má problém. Můžete sice zkonzumovat 1200 mg vápníku z mléčných výrobků, ale budete mít štěstí, pokud vaše tělo vstřebá z tohoto množství alespoň 1/3.

Více než 99% vápníku v těle je obsaženého v kostře, kde přispívá k mechanické pevnosti kostí. Konzumace pasterizovaných mléčných výrobků snižuje reálný příjem vápníku pod optimální úroveň.

Kostra je pak využívána k naplnění této optimální úrovně potřeby vápníku, což z dlouhodobého hlediska vede k osteoporóze.

Výskyt osteoporózy v zemích západu

Mléčné výrobky jsou nám vnucovány již od narození, ale přesto USA a Evropa jsou oblastmi s nejvyšším výskytem rizika osteoporózy.

V současnosti obyvatelé USA, Kanady, Norska, Švédska, Austrálie a Nového Zélandu mají nejvyšší výskyt osteoporózy.

Test na měření pasterizace se nazývá negativní alfa fosfatázový test.

Když mléko zahřejeme na 74 stupňů Celsia (při UHT mléku ještě více) a pasterace je dokončena, fosfatáza enzymů je pak zničena na 100 procent.

A hádejte co! Fosfatáza enzymů je enzym, který je klíčový při vstřebávání minerálů včetně vápníku! Fosfatáza je třetí nejvíce zastoupen enzym v syrovém mléce.

Lidé, kteří pijí syrové mléko, se proto těší vyšší hustotě kostí. Několik studií potvrdilo větší hustotu kostí a delší kosti u zvířat a lidí, kteří konzumují syrové mléko ve srovnání s těmi, co konzumují pasterované mléko. Osteoporóza a estrogen

Farmaceutický průmysl za posledních 40 let vtloukal ženám do hlav informaci, že estrogen podporuje stavbu kostí odolnějších vůči zlomeninám, tedy že je prevencí proti osteoporóze.

Tím chtěli podpořit prodej hormonálních léků pro ženy v období klimakteria (HRT), jako jsou Premarin a Prempro.

Také strava zvyšuje hladinu estrogenu v těle. Jídla připravené z mléčných výrobků odpovídají za 60 až 70% estrogenu pocházejícího ze stravy.

Estrogen se dnes získává zejména metodou moderních průmyslových farem, dojením krav v období těhotenství. Čím je období březosti déle, tím vyšší je i obsah estrogenu v mléce a to od 15 pikogramů (pg)/ml až do 1000 pg/ml.

Mezinárodní Mlékárenský Výbor by si přál abyste uvěřili, že „neexistuje důkaz, že by potraviny bohaté na bílkoviny, jako jsou mléčné výrobky, nepříznivě ovlivnily hladinu vápníku v těle či zdraví kostí“.

Avšak tentýž výbor ví, že to není pravda, a na jiném místě konstatuje:

„Nadměrný příjem bílkovin v potravě, zejména čistých bílkovin, zvyšuje vylučování vápníku močí. Tato ztráta vápníku může potenciálně způsobit nízkou hladinu vápníku v těle a může vést k řídnutí kostí a osteoporóze.

Řídnutí kostí a osteoporózu tak můžeme připsat zvýšené hladině endogenních kyselin, které vznikají metabolismem bílkovin, a spotřebovávají vápník z kostí na neutralizaci alkalických solí“.

Pitím mléka přijímáme více zánětlivých molekul

Nejpravděpodobnější vysvětlení nepříznivých účinků pití mléka na zdraví je vznik škodlivých zánětů vyvolaných galaktózy.

Galaktóza je odpadní produkt laktózy, hlavního mléčného cukru. Na různých skupinách zkoumaných lidí výzkumný tým zjistil, že lidé, kteří pili více mléka měli v moči větší výskyt zánětlivých molekul.

Navíc ženy, které konzumovaly větší množství sýrů a jogurtu, měli během výzkumu nižší pravděpodobnost zlomenin kostí a úmrtí ve srovnání s ženami, které konzumovaly menší množství mléčných výrobků.

To jen potvrzuje hypotézu o zánětlivých molekulách, protože jogurt a sýr obsahují mnohem méně laktózy a galaktózy než mléko.

Mléko jako palivo pro rakovinu

Mezi téměř 60 hormony se vyskytuje i jeden významný růstový hormon s názvem podobným inzulínu – Růstový Faktor JEDNA (IGF-1).

Rozmarům přírody je, že tento hormon je identický u krav i lidí.

Strava, kterou zkonzumujeme, ovlivňuje, jaké množství IGF-1 nám bude kolovat v krvi. Strava celkově bohatší na kalorie či živočišné bílkoviny obvykle zvyšuje hladinu IGF-1, a zdá se, že mléko zde hraje mimořádně znepokojivou roli.

Představme si tento hormon jako „buněčné palivo“ pro každý typ rakoviny… (v medicínském světě se povídá, že IGF-1 je klíčovým faktorem při rychlém nárůstu a šíření se rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva, a je zde podezření, že se s největší pravděpodobností zjistí jeho přímý vztah s VŠEMI typy rakoviny).

IGF-1 je běžnou součástí KAŽDÉHO mléka… u novorozenců předpokládáme rychlý růst!

Proč si ale 50% obézních konzumentů myslí, že potřebují VÍCE růst? Konzumenti si o tom nemyslí vůbec nic, protože o tomto problému nemají tušení… stejně jako většina našich lékařů.

Výzkumy financované mlékárenským průmyslem potvrdily 10% zvýšení hladiny IGF-1 u mladistvých dívek, které pili jednu pintu (473 ml) mléka denně, a také 10% zvýšenou hladinu IGF-1 u žen v postmenopauze, které vypili 3 porce nízkotučného nebo polotučného mléka denně.

IGF-1 napomáhá také nežádoucímu růstu – růstu rakoviny – a urychluje stárnutí. IGF-1 je jeden z nejsilnějších spouštěčů rakoviny, který byl kdy objeven.

Nadměrná stimulace růstu prostřednictvím IGF-1 vede k předčasnému stárnutí, naopak snižování hladiny IGF-1 zpomaluje stárnutí.

Studie publikovaná Světovým Fondem Výzkumu Rakoviny a Americkým Institutem pro Výzkum Rakoviny v roce 1997 uvádí, že v četných výzkumech bylo riziko rakoviny přímo úměrné konzumaci mléka.

Pasterizace má za účel zamaskovat nízkou kvalitu mléka, také ničí živiny a enzymy

Proč lidé stále pijí mléko?

Protože si myslí, že pití mléka je díky pasterizaci bezpečné. Avšak ohřevem se v mléce ničí hodně mléčných bakterií – tím se tají důkaz o špíně, hnisu a špinavých procedurách při výrobě mléčných výrobků.

Je levnější vyprodukovat špinavé mléko a zničit bakterie ohřevem, než udržovat čistou produkci mléka a dbát o zdraví krav.

Za účelem zničení patogenů mléko musí projít „čištěním“, „filtrováním“, „baktofugaci“ a dvěma „odvzdušňovacími“ procedurami.

Každá z těchto procedur využívá teplotu v rozsahu 38–79 ° Celsia. Mlékárny se spoléhají na mnohé teplotní procedury, aby zamaskovali špatnou úroveň hygieny: mléko plné hnisu, hnoje a odpadu.

Zpráva Konzumentů zjistila, že 44% ze 125 druhů pasterizovaného mléka obsahuje až 2200 organismů na cm3 (fekální bakterie, střevní bakterie).

Pasterizace také ničí vitamin C a poškozuje B vitaminy rozpustné ve vodě, čímž snižuje výživovou hodnotu mléka.

Vápník a další minerály se zase pasterizací stávají pro tělo nevyužitelné. Chemická reakce mezi bílkovinami a cukry – známá jako Maillardova reakce – se objevuje při vyšších teplotách a způsobuje tmavnutí a ztrátu barvy mléka.

Pasterizace také zabíjí mléčné enzymy, bílkoviny, protilátky jako prospěšné hormony, výsledkem je devitalizované, „neživé“ mléko. Mléčné enzymy pomáhají strávit laktózu, enzymy a bílkoviny, spolu umožňují organismu vstřebávat vitamíny.

Ochranné enzymy v mléce jsou po pasterizaci neúčinné, mléko je tak náchylnější zkazit se.

Závěr

Abychom to shrnuli, mléko nepatří mezi nápoje, které bychom mohli doporučit za účelem udržování či zlepšení zdraví. Nemá žádné výjimečné výživové hodnoty a jeho konzumace nám přináší více rizik než prospěchu.

Jako náhradu si můžeme zvolit kokosové mléko, mléko z ořechů (např. mandlové mléko, mléko z kešu ořechů), či konopné mléko, které z pohledu nutriční hodnoty a prospěšnosti pro zdraví daleko převyšují běžné kravské mléko.

Autorkou tohoto článku je Natasha Longo, která vlastní magisterský titul z oblasti výživy a je držitelkou certifikátu ve fitness a výživovém poradenství. Vedla mnohé konzultace ve veřejné zdravotní politice a zakázkách v Kanadě, Austrálii, Španělsku, Irsku, Anglii a Německu.

Zdroj: 1