Prostředky syrské protivzdušné obrany na severu provincie Latákíja objevily ve vzdušném prostoru Sýrie cizí letoun. Na cíl zahájily palbu a zničily jej.

Pátrací skupina následně zjistila, že se jednalo o americký bezpilotní letoun. Po incidentu s leteckou základnou Šajrát se objevily výhrady, že syrské systémy PVO ruské provenience, ty modernizované i nové, nebyly dosud zapojeny do reálných bojových akcí.

Ve skutečnosti jsou tato tvrzení pravdivá pouze částečně. Vítězných soubojů nemají za sebou ruské systémy opravdu příliš mnoho – ale mají. V poslední publikované zprávě o systémech PVO Pancir-S1 zařazených do výzbroje syrské armády se hovoří o tom, že tento systém sestřelil tureckou stíhačku F-4. Na seznamu cílů sestřelených syrskou PVO jsou ovšem i další letouny – například americký průzkumný bezpilotní letoun MQ-1 Predator.

Po sestřelení cíle syrská pátrací skupina zjistila, že zničený létající objekt, který narušil syrský vzdušný prostor, byl americký dron.

Orgány USA byly nuceny potvrdit, že kolem 17.40 hod. GTM (tj. cca 19.40 hod. damašského času) ztratily spojení s dálkově řízeným bezpilotním letounem MQ-1 Predator plnícím bojový úkol nad severozápadní Sýrií.

Podle tureckých médií startoval Predator z turecké letecké základny Incirlik. Ta je využívána i letectvem USA a v poslední době na ní měly svá stanoviště i čtyři Predatory. MQ-1 byl s největší pravděpodobností sestřelen komplexem Pečora-2M, protože poblíž trosek amerického dronu byl nalezen startovací urychlovač rakety používané Pečorou. Všechny okolnosti svědčí o tom, že k zasažení cíle stačila Syřanům jedna raketa.

Ve výzbroji syrské armády je v současné době 12 modernizovaných komplexů Pečora-2M. Ty jsou schopny sestřelovat nejrůznější cíle včetně křídlatých raket a letounů „stealth“. Upravené rakety komplexu dostihnou i cíle pohybující se rychlostí cca 3 M ve výškách mezi 20 a 25 km, a to do (horizontální) vzdálenosti 28 km.

Komplex využívá moderní digitální technologie, což výrazně zvýšilo schopnost detekce a určení letových charakteristik vzdušného objektu. Navíc komplex disponuje také infračerveným pasívním naváděcím systémem, což mu umožňuje odhalit nepřítele, aniž by se mu odhalil sám.

Podvozek nákladního automobilu MZKT-8021 (výrobek Minského závodu MAZ) výrazně vylepšil mobilitu celého komplexu: ten se může přemisťovat rychlostí až 60 km/h, rychle měnit postavení a vyhýbat se tak odvetným útokům.

Jediným problémem systému je, že komplexů dosud není příliš mnoho a nemohou proto chránit celý vzdušný prostor země.

Zdroj: ea24.cz