Nedávno se objevily nové důkazy, že velkolepý akt postavení egyptských pyramid byl dosažen převážně použitím strojních postupů obrábění. Někdo může obhajovat, že každý blok byl jednoduše osekán bronzovým dlátem, ale mnohé bloky se zdají být vyřezány s použitím kruhových pil, pravděpodobně poháněných ruční klikou a ne více pokročilým zdrojem síly.

Ačkoliv postavení velké pyramidy si vyžádalo 20 let práce, přece jen vyřezání 2 milionů obrovských kamenných bloků do tak přesných rozměrů a tvarů se zdá být pravděpodobnější s použitím pil než sekacích dlát. Pravděpodobně by nebylo možné dokončit takový úkol za pouhých 20 let bez použití pokročilejších nástrojů.

Egyptolog Brian Foerster si vytyčil jako životní úkol studovat používání strojního obrábění v starodávném Egyptě. Tomu nasvědčuje použití takové vyspělé technologie, jako jsou válcové vrtáky pro zhotovení kruhových děr do kamene. Mnoho takových přesných kruhových otvorů bylo nalezeno v bazaltových kamenech, které jsou příliš tvrdé na to, aby mohly být opracovány bronzovými nástroji. Vzdálenost, na kterou byly velké kameny dovezeny z místa, kde byly opracovány (až 500mil) se zdá nedosažitelná, ledaže by Egypťané ovládali vyspělejší technologii, než se všeobecně soudí. Mnoho velkých kamenů, o kterých se předpokládá, že nemají technické určení, se překvapivě podobají převodovkám a jiným mechanickým součástem. Mohli pradávní Egypťané vyřezávat převodovky z kamene, a jestli ano, tak pro jaký účel?

Také jsou zde důkazy ještě více pokročilejší technologie, takové jako jsou letecké stroje a elektrické osvětlení. El. světlo – není tak těžké tomu uvěřit, jak se to zdá. El. baterie byly skutečně občas ve starověku zkonstruovány, o tom není pochyb. Ale není známo, jaká elektřina byla pro osvětlení použita. Možná to byla výbojka? Foersterova kniha: „Ztracená technologie starověkého Egypta“ se zaobírá touto myšlenkou detailněji.

Toto je nová kniha popisující a přinášející důkazy. Kamenolom v jižním Egyptě, kde jsme nalezli mezi dalšími objekty, nedokončený obelisk, který by vážil 1200 tun, pokud by byl dokončen. Docela husarský kousek, který přesahuje možnosti dávných Egypťanů, protože egyptologové nám říkají, že toto jsou ty kamenné nástroje, které byly použity pro vytvoření.

Na Sloním ostrově jsme našli tento jednolitý kus granitu opracovaný s úžasnou přesností, stejně jako další objekty na Sloním ostrově. Stejně jako na severu máme hrobky králů. Tyto hrobky měly komnaty vyřezané do pískovce, ne přímo sloupy uvnitř, ale chodby vždy přesahující délku 9-12 metrů. A v Ramesseově památníku – zde máme koleno a chodidlo sochy z růžové žuly, které váží odhadem 1000 tun.

Memnonovy kolosy – ten nalevo je v podstatě jediný kus kamene vážící 720 tun.

Potom jsou zde světelné žárovky v katakombách chrámu v Dendeře (pokud to jsou světelné žárovky), což je velmi překvapující. Zde možná vidíme obrovský držák jedné z těchto žárovek.

A potom poblíž v Abydos tyto podivné rytiny – zase růžová žula a je překvapující, že jsme o několik metrů níže než je úroveň povrchu země v tomto bodě.

Chrámový komplex Karnak, který je obrovské místo a je zde tento masívní obelisk z růžové žuly. Dávní Egypťané mohli udělat tyto sloupy z několika kusů, ale obelisk? Stejně jako zbytky obelisku, jehož vnitřek byl zničen…

Někteří předpokládají, že zde byla použita prastará technologie. Taková jako při těchto zřetelných odstupňovaně vrtaných dírách. Nyní v moderních časech máme samozřejmě dva vrtáky, ale měli je také dávní Egypťané? Nebo se díváme na ztracenou dávnou technologii, mnohem starší a následkem kataklyzmatu zničené kultury, která je vyrobila?

A co tato zaoblená pyramida, o které někteří lidé věří, že to byla inženýrská chyba, ale vidíte to nejjemnější sesazení kamenů? V červené pyramidě v Dahšúru, do které když vejdeme, jak si myslíte, že lidé mohli ovládat-ladit tyto 4 tunové přepážky? Tyto bloky byly zhotoveny pro akustické účely.

A v Sakkáře, v Serapeu, kde máme tyto obrovské truhly, u kterých zdejší tzv. Khemit School zkoumalo užití a Yusef Awian a další experti zkoumali hieroglyfy. Změřili rovinnost a kolmost povrchů, které svírají úhel přesně 90° – a jak by si mohl někdo myslet, že tyhle rytiny potom vyryli stejní lidé, kteří zhotovili tuto krabici?

Stejně jako tento disk na hřídeli v muzeu v Káhiře vedený pod položkou „květináč“ nebo „mísa na ovoce“, ale je zřejmé, že je to technologická součást. A toto zde je jasně pilou opracovaný kus bazaltu a dále tu jsou tyto pozoruhodné otvory v tomto detailu. Můžeme vidět, jak vrták vstupoval do otvoru v tvrdé žule a stejně jsme prozkoumali opracovaný kus středního kamene a ještě více těchto děr v Abu….. tento je sestaven z 5 kusů kamene zřejmě ze stejného kamenolomu.

Další důkaz jsou tyto úžasné mísy, považované za rituální nádoby na krev, ale proč je pak díra na boku a ne na dně nádoby a zde jsou další, které mají tři otvory na straně a ne na dně.

Gízská rovina, zde vidíme kamenolom a kameny připravené k vysekání pro konstrukci Velké Pyramidy. Co zbylo z krycích vrchních kamenů, do sebe perfektně zapadá.

Většina lidí neví, že ve skutečnosti Velká Pyramida má osm stran, ale ty je obtížné okem zpozorovat.

Zde zase vidíme stopy po pile nebo fréze. V bazaltu, který je téměř tak tvrdý jako diamant. Dávní Egypťané nemohli řezat tento kámen (podle pojetí egyptologů). V interiéru Velké Pyramidy tento přepážkový systém ve vzestupné chodbě Velké Galerie.

Vidíme zvětrání kamenů na Sfinze. Přesnost, kterou Chris Dunn zjistil na perfektně plochých masívních sloupech z bazaltu. Opravuji, ze žuly, přivezené sem jsou ze vzdálenosti 800 km a Yusef Awian mi ukazuje zřetelný vstup do tunelů a šachet, klesajících až do podzemí plošiny. Šli jsme dolů, do třetího patra-třetí úrovně a je jasné, že zde kdysi skrz systém proudila voda.

Zdroj: 1