Po skandálu, který to vyvolalo, se ze svých tvrzení akademicky vykroutil. Ukázalo se však, že to nebyl jeho první úlet. Totéž uveřejnil na své facebookové stránce už v roce 2015. Obhajovat znásilňování a otrokářství v západní kultuře je něco naprosto nepřijatelného. Před stejnou obhajobou v islámu je naše civilizace i akademická obec najednou rozpačitá a váhá takový postoj odsoudit. To je ostuda.
„Experti z katedry islámských studií na univerzitě v Georgetownu si všimli, že „dobrovolný souhlas“ je pojmem užívaným západní civilizací a mimo západní civilizaci nemá význam. Pro některé jiné civilizace je to něco nesmyslného až absurdního – jejich mozek prostě nedokáže něco takového uchopit. Nemůžeme tudíž zazlívat muslimům, že nepokládají znásilnění za zločin a že instituci otroctví pokládají za rozumnou. Odpůrci islámu jim za to nadávají, ale neprávem. Georgetownští mají pravdu. Jen by bylo zapotřebí taky doplnit, že z toho vyplývá, že islámská a neislámská populace nemůžou žít ve stejnou dobu na stejném území.“ Petr Hampl
Profesor islámských studií Jonathan Brown měl na Mezinárodním institutu islámského myšlení v Georgetownu přednášku „Islám a problém otroctví.“ Účastník přednášky, liberální muslim Umar Lee následně zveřejnil článek, ve kterém vyjádřil svůj šok nad 90minutami obhajoby znásilnění a otroctví a šíření nenávisti vůči západní kultuře:
„Nevěděl jsem, co od Brownovy přednášky očekávat. Byl jsem šokován, když předvedl 90 minut obrany otrokářství a nekonsenzuálního sexu. Zatímco přednáška měla být o otroctví v islámu, Brown strávil většinu přednášky řečí o otrokářství ve Spojených státech, Velké Británii a Číně. V těchto společnostech Brown vykreslil otrokářství jako brutální a násilné (což určitě bylo). Když se ale hovor krátce překlopil do historie otrokářství v arabských a tureckých zemích, Brown jej vylíčil v zářivých barvách.
„Obecně lze říci, že nenajdete brutalitu, kterou vidíte v americkém otrokářství.“
Pokračoval popisem současného bezpráví v americkýchvěznicích a nesčetného množství dalších společenských neduhů. Vůbec nemluvil o zneužívání dělníků v zemích Perského zálivu, kde tisíce lidí v dnešní době umírají na stavbách, o jihoasijských dětech, dovážených do Spojených arabských emirátů aby dělaly žokeje na velbloudích závodech, ani o strašlivém zacházení s vězni v muslimském světě.
Brown tvrdil, že islámské otrokářství nebylo rasistické (a co ty tisíce černošských otroků?). Dodneška se v arabských zemích lidem černé pleti říká prostě „abeed“ – otrok. Pak popsal otrokářství v muslimském světě jako laskavější a jemnější, protože otroci byli chráněni právem šaríja. Opomněl únosy, harémy, armády eunuchů a další zvěrstva. Držel se idealizované verze islámských knižních textů a zcela ignoroval žitou realitu.
„Není nemorální vlastnit jinou lidskou bytost, pro sex nepotřebujete souhlas“
Brown v diskusi k našim dotazům prohlásil, že dobrovolnost sexu je jen moderní západní koncept, který se objevil s nástupem feminismu. Pokračoval, že k „morálnímu“ sexu není potřeba souhlas partnera, ale to, aby partnerství bylo legální – což znamená, že pro něj a pro islám neexistuje manželské znásilnění.
Odešel jsem z přednášky hluboce znepokojený. Tento muž dostal prostor bránit otroctví a znásilnění. Bylo mi naprosto jasné, že katolický kněz v Georgetownu by byl okamžitě propuštěn, pokud by veřejně obhajoval brutalitu katolického otrokářství v Latinské Americe nebo znásilnění. To samé by platilo pro rabína na Yeshiva University. Proč bychom tedy měli tolerovat a zvát někoho, jako Brown?“
Brownovy názory jsou už léta stejné. V roce 2014 vydal knihu o Mohamedovi, který je jen špatně vykládán zlými islamisty (Misquoting Muhammad: The Challenge and Choices of Interpreting the Prophet’s Legacy , Oneworld Publications , 2014). Tvrdí v ní třeba, že požadavky na tělesné tresty a popravy, kterými je islám proslulý, jsou pouze přirovnání určená jako ilustrace obludnosti trestných činů a že neměly být v praxi vůbec vykonávány. A že za všechno zlo páchané ve jménu islámu mohou nevzdělanci, amatérští teologové, kteří si svatá slova špatně vyložili. Za tuto knihu dostal spoustu pochvalných recenzí a byla novinami The Independent vyhlášena za nejlepší knihu roku o náboženství. Obhajováním islámu prostřednictvím omlouvání jeho negativ mi Brown osobně připomíná horší verzi českého orientalisty Ostřanského.
Zdroj: 1
Zdroj: 1