Dohoda EU s Ankarou schválená loni 18. března přispěla k výraznému snížení počtu syrských uprchlíků, kteří z Turecka vyrážejí do Řecka a posléze dalších zemí Evropské unie. Stanoví, že země EU převezmou přímo z Turecka jednoho Syřana výměnou za každého občana této země, který se nelegálně dostane do Řecka a to ho vrátí na turecké území. Součástí dohody byl podle německého novináře i příslib Merkelové a Rutteho, že Evropa ročně z Turecka přijme až 250.000 syrských uprchlíků.

Plánované přijetí statisíců migrantů ročně se obešlo bez konzultace s dalšími státy Evropy. Jde navíc o další informaci, kterou se občané dozvídají zpětně, stejně jako plán Německa v září 2015, v době nejhorší migrační krize, kdy země plánovala uzavřít hranici s Rakouskem a vracet zpět žadatele o azyl.

Tehdy se podle deníku Welt am Sonntag kancléřka Angela Merkelová a její ministři dohodli, že pošlou tisíce policistů, kteří měli následující večer uzavřít hranice. Tento plán byl ale zastaven jen několik hodin předtím, než měli být policisté vysláni.

K naplnění plánu, podle kterého měla Evropa přijímat statisíce migrantů, nakonec nedošlo. Místo toho bude Německo každý měsíc z Turecka přejímat 500 nových uprchlíků, uvedla před časem během návštěvy v Ankaře Merkelová.

Jestli dojde k realizaci tohoto plánu je ale v současné vyhrocené diplomatické krizi otázkou. Nizozemí, které se na původním plánu podílelo, se nyní dostalo do diplomatické roztržky s Ankarou kvůli vyhoštění turecké ministryně ze země.

Nizozemí eskortovalo tureckou ministryni pro záležitosti rodiny jako nežádoucí osobu do Německa. Ještě předtím ale nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie. Ministři se chtěli sejít se členy turecké menšiny v Nizozemsku a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přirovnal postup nizozemských úřadů k "nacismu a fašismu".

Do sporu se vložilo i Německo, které považuje další spolupráci s Tureckem za obtížnou, uvedl podle agentury Reuters německý ministr financí Wolfgang Schäuble. V pozadí celého problému je rezervovaný až odmítavý postoj některých západoevropských zemí ke snaze tureckých představitelů lobbovat u diaspory před kontroverzním tureckým ústavním referendem, které má rozhodnout o posílení pravomocí hlavy státu.

Sami Němci se přitom k migrantům staví rezervovaně. Tamní úřady evidují za loňský rok téměř deset násilných útoků na migranty každý den. Celkem jich bylo přes 3500, bylo při nich zraněno celkem 560 lidí, z toho 43 dětí.

Z celkových 3533 útoků na migranty jich byla necelá tisícovka vedena proti zařízením, v nichž jsou ubytováni. Řadu z nich tvořily požáry ubytoven v různých částech Německa.

Zdroj: 1

Zdroj: 1