Možná proto, že jejich život není příliš protkán očním kontaktem, dotyky a společenskou komunikací.
Jak samotný experiment probíhal?
Na náměstí sedělo pár lidí, kteří vybízeli k minutě očního kontaktu. Mohl se k nim tedy kdokoli posadit a využít této možnosti. Zdálo se, že se mnoho lidí ostýchalo, ale také se našlo velké množství těch, kteří si rádi přisedli a minutu se dívali z očí do očí.
Jsme jako ostrovy v moři, na povrchu oddělené, ale spojené v hlubinách. William James
Jak byste asi reagovali vy? Co by to pro vás znamenalo? Přidali byste se nebo byste raději obloukem obešli tuto možnost?