Takže ne, neuspokojím vás tím, že vás budu nenávidět. Chcete to, ale pokud bych odpověděl na nenávist zlostí, poddal bych se stejné nevědomosti, která z vás učinila to, čím jste.
Chtěli byste, abych byl vystrašený, abych se na své milé spoluobčany díval podezřívavě, abych obětoval svobodu za své bezpečí. Prohráli jste.
Dnes ráno jsem jí viděl. Konečně, po nocích a dnech čekání. Byla tak krásná, jako když v pátek večer odcházela, tak krásná, jako když jsem se do ní před dvanácti lety bezhlavě zamiloval.
Samozřejmě, že jsem zničený žalem, toto malé vítězství vám poskytnu, ale bude mít krátké trvání. Vím, že bude s námi každý den a že se nakonec setkáme v nebi, se svými svobodnými dušemi, které nikdy nebudete mít.
My dva, můj syn a já, budeme silnější než jakákoliv armáda světa. Už s vámi ale nemůžu dále ztrácet čas, protože se musím vrátit ke svému synovi, který se právě probudil. Je mu teprve sedmnáct měsíců, stejně jako každý den sní svou svačinu, a pak si stejně jako každý den budeme hrát, a tento chlapec bude celý svůj život šťastný a svobodný. Protože ani jeho nenávist nikdy nezískáte."